Modlitba olomouckého arcibiskupa za ukončení současné pandemie

Čeští a moravští biskupové vyzvali, abychom se připojili k těm, kdo se každý večer ve 20 hodin modlí za za ukončení epidemie – za všechny nemocné a jejich ošetřovatele, za ty, kdo v současné tíživé situaci rozhodují o osudech lidí, za překonání strachu, za pomoc pro všechny zasažené, za odpuštění hříchů i usmíření Boha, za to, abychom byli opravdovými křesťany, kteří nejen věří v život věčný, ale také s ním počítají, abychom byli svědky a prostředníky Boží lásky. Společná modlitba je nejsilnější zbraní, kterou máme, uvádějí biskupové.  Modlitbu naleznete zde.

V této mimořádné situaci, kdy věřící nemohou na mši svatou, napsal arcibiskup olomoucký, metropolita moravský a místopředseda ČBK Jan Graubner speciální modlitbu:

Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni. 
Přiznáváme nejen svou omezenost, ale i bezmocnost.
Vracíme se k tobě a vyznáváme, že ty jsi všemohoucí.
Ty jediný jsi Pán. Jen tobě patří všechna moc a sláva.
Pokorně a se zahanbením v tváři přiznáváme, že jsme byli příliš zahledění do svých práv a nároků,
hledali příjemnost a pohodlí, zábavu či adrenalin, nedbali jsme na druhé, ani na tebe a tvůj řád.
K přírodě jsme byli bezohlední a chtěli stále víc.
Cestováním za krásami jsme znečistili vzduch i moře.
Svou bezohledností jsme nakupili hory odpadků.
Svou chamtivostí jsme zamořili pole pesticidy, vody antibiotiky, hormony a antikoncepcí,
chovali se jako páni světa a vládci stvoření, upravovali si zákony i pravidla myšlení.
Přestals pro nás být jistotou, když je vše relativní, a absolutní je už jen naše nabubřelé já.
Z toho pak pramení mnohé naše konflikty.
Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení.
Hlasatelé radostně oznamovali, že zase bude sluníčko.
Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši, že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem.
Jiní prchají před válkou, která se vede proto, aby měl někdo větší zisk, vliv a moc,
aby byl odbyt zbraní a jinde měli slušní lidé práci.
Peníze a zisk se nám staly nejvyšším bohem, jemuž jsme obětovali spravedlnost a právo i bídu chudáků v rozvojových zemích.
Štěstí jednotlivců jsme stavěli výš než zodpovědnost, chvilkové pocity nad věrnost manželským slibům, práva dospělých nad práva dětí na lásku obou rodičů,
na jistotu domova a zdravé morální životní prostředí, protože jsme se nedokázali zříct špatného příkladu.
Sobectví nám zabránilo žít pro další generaci, milionům počatých dětí jsme nedovolili se narodit,
a tak vymíráme a nemá na nás kdo pracovat.
Uprchlíky nepřijímáme, protože se jich bojíme.
Jako bezohlední kolonizátoři přijímáme z jiných zemí jen šikovné ruce a chytré hlavy,
zatímco jejich země bez nich upadají a nedokáží se samy pozvednout.

 

Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání.

Očisti nás, když s lítostí uznáváme svou vinu.
Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě, který jsi Cesta, Pravda, Jistota a Moudrost.
Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství.
Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci.
Obrať nás a my se k tobě vrátíme.
Vezmi nám srdce kamenná a dej srdce z masa.
Vrať nám radost ze své ochrany a bezbožné budeme učit tvým cestám, svědčit o tvé lásce a hlásat tvou dobrotu.
Dej nám svého Ducha, aby v nás miloval on, když ze sebe nezištně milovat nedokážeme.
Dej nám odvahu umírat sobě a žít pro tebe, nechat se vést moudrostí tvého slova,
aby v nás vítězil tvůj život a rostlo tvé království, království spravedlnosti, lásky a pokoje.
Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme, že nás, Bože, nezklameš.
Amen.