Ve čtvrtek 8. prosince, kdy katolická církev oslavuje Pannu Mariu počatou bez poskvrny dědičného hříchu, se v kostele sv. Mikuláše v Dolní Dobrouči uskutečnila oslava 100. výročí založení Mariánské družiny v této obci. Mši svatou celebroval Mons. Josef Kajnek, pomocný biskup Královéhradecké diecéze. V D-centru se poté konalo přátelské posezení s občerstvením. Podívat se na průběh akce můžete v naší fotogalerii.
Historie Mariánské družiny v Dolní Dobrouči
Mariánská družina v Dolní Dobrouči byla založena 8. prosince 1916 pod názvem „Neposkvrněného početí Panny Marie“ a pod ochranou „blahoslavené Anežky České“. Jejím ředitelem a zakladatelem se stal P. Josef Flégr, farář-kooperátor v Dolní Dobrouči. O družinu, její činnost a rozkvět se velice zasloužila též slečna Juliana Hermachová, členka Mariánské družiny v Praze-Smíchově, která však žila v Dolní Dobrouči. Pro její členky (tzv. sodálky) obstarávala vše, co bylo třeba: medaile, stuhy svíce, příručky a jiné. Její zásluhou získala družina i prapor, který byl slavnostně posvěcen 30. června 1918 kanovníkem P. Janem Černým z Hradce Králové. O pobožnostech a činnosti se vedly přesné záznamy ve dvou Jednatelských knihách, v Albu byl i jmenný seznam. Obojí je dosud zachováno v dobrém stavu. Kromě duchovní činnosti se sodálky věnovaly i zpěvu, recitaci, příležitostným programům a hrály divadelní představení.
V r. 1920 založil P. Josef Flégr také dětskou Mariánskou družinu s názvem „Královny přesvatého růžence“ a pod ochranou „sv. Aloise“. Děti měly rovněž každý měsíc pobožnost s promluvou p. ředitele a měly svoji starostku a jednatelku. Z dětské družiny nám vyrůstal dorost do družiny velké. V dubnu 1922 byla naše Mariánská družina zasvěcena Božskému Srdci Páně. Sodálky měly být apoštolkami činné lásky, milosrdenství, oběti a modlitby. V r. 1924 byl založen charitativní odbor, družina podporuje kněžský dorost a později přispívá na stavbu Lidového domu v D. Dobrouči.
Ve třicátých letech se konaly družinské sjezdy v Praze a Kostelci nad Orlicí. Dobroučská družina se přihlásila k Zemskému svazu katolických žen a dívek. Exercicie byly konány v klášteře ve Sloupnici a v prosinci 1938 poprvé v Lidovém domě v D. Dobrouči – pro muže, pak pro ženy. 25. výročí družiny se slavilo v kostele. Pobožnosti pokračovaly i během války, stejně jako i dětská družina mladších chlapců a dívek.
V květnu 1943 zemřela sl. Juliana Hermachová, která se o Mariánskou družinu velice zasloužila. Její pohřeb se konal v neděli 16. května. Podrobněji je o tom psáno v Jednatelské knize č. 1.
Po válce jsme vyzýváni k milosrdenství, konají se děkovné poutě, pokračují exercicie. V červenci 1947 byla primice P. Josefa Kubíčka, bratra Blaženky Kubíčkové. V lednu 1948 bylo navrženo přemístění družinské knihovny z fary do Lidového domu. Stále jsme vyzýváni k modlitbě. Ještě se konaly: družinský den v Chocni, náboženský kurz na Orlici, kurz na prohloubení života Mariánských družin v Králíkách. V červnu r. 1950 odešla starostka Mariánské družiny B. Kubíčková k bratrovi na faru do Krouny. 25. 6. 1950 byla primice P. Fratiška Špinlera. Zakrátko – 3. 9. 1950 byl s námi P. Josef. Flégr při pobožnosti naposled. Ve středu pak odjel do Kyšperka (Letohradu) ke sv. zpovědi. Cestou však byl odvezen do Želiva, kde byl uvězněn spolu s mnoha dalšími kněžími. Další pobožnosti si konaly sodálky samy. Asi po devíti měsících se náš ředitel vrátil – zestárlý. Nesměl už vykonávat své kněžské povinnosti, mohl sloužit jen tichou (soukromou) mši svatou. Chodil sem vypomáhat P. Karel Hodík. Pro Mariánskou družinu měl několikrát promluvu. V květnu 1953 musel P. J. Flégr opustit Dobrouč. Byl přeložen do Skořenic u Chocně. V červenci toho roku jsme mu tam byli blahopřát k jeho 45. výročí kněžství. Bylo to vše bolestné pro něho i pro nás.
2. října 1955 byla pobožnost družiny naposled. Bylo nám oznámeno, že Mariánské družiny už nejsou dovoleny. V r. 1958 jsme byli ještě navštívit našeho ředitele ve Skořenicích při jeho 50. výročí kněžství. Byl však natolik nemocný, že to bylo spíše smutné setkání. Zemřel 15. dubna 1963 – na Velikonoční pondělí. Je pochován v Dolní Dobrouči, ve hřbitovní kapli. Podrobnosti jsou popsány v Jednatelské knize č. 2. 8. prosince 1966 bylo 50. výročí od vzniku naší družiny. I když nebyla možná veřejná pobožnost, P. Josef Nouza, který byl od r. 1960 naším panem farářem, oslavil toto jubileum důstojně a s velkou úctou při odpolední mši sv., která byla sloužena za živé i zemřelé sodálky. Družinské pobožnosti se nemohly konat, ale první neděli v měsíci se členky po mši sv. modlily zásvětnou modlitbu. Snaha o obnovení Mariánské družiny se uskutečnila s dovolením našeho kněze, P. Josefa Davida v říjnu 1993.
Družinské pobožnosti jsou přístupné všem, kdo chtějí přijít. Snažíme se každý dělat to, co můžeme a co nám bylo dáno. Schází se nás málo, ale díky, že se můžeme každý měsíc sejít jako děti jedné – té nejlepší Maminky – Matky Boží i naší. Poslední tři roky k nám občas přijíždí sestra Romana ze Staré Boleslavi, aby obohatila naše družinské pobožnosti. Děkujeme jí za její obětavou snahu podpořit naši malou skupinku. Velký dík patří P. Jánu Kubisovi, který vždy ochotně spolupracuje při organizování našich různých aktivit pro Mariánskou družinu. Děkujeme upřímně všem!
