12. 9. 2015 v sobotu na svátek Jména Panny Marie jsme vypravili autobus na farní pouť do Bílé Vody a Zlatých Hor. Bez jednoho padesát účastníků zájezdu (včetně řidiče) z Horní i Dolní Dobrouče, Hnátnice, Žamberka i dalších míst naplnilo autobus a vyjelo ráno v sedm hodin od dolnodobroučské fary. Po společné modlitbě se Petr Mlynář ujal průvodního slova a cestu dále zpestřoval zajímavými informacemi k okolí trasy. Neplánovanou zastávku jsme si udělali v Branné, kde byl uzavřen hlavní tah na Jeseníky kvůli motocyklovým závodům. Po několika minutách nám pořadatelé naštěstí umožnili putovat dále.
Do Bílé Vody jsme dorazili o půl desáté dopoledne, to už nás vítala skupinka cykloturistů z Dolní Dobrouče. Rozděleni na dvě skupiny jsme střídavě navštívili hostiárnu a Muzeum internace. Ochotný zaměstnanec společnosti Unita patřící pod katolickou Charitu nám názorně předvedl výrobu lázeňských oplatků „na míru“ i různých druhů hostií, které firma dodává do farností po celém Česku. Poutníci všech věkových kategorií ocenili možnost ochutnávky i praktické ukázky. Volné vstupné pak kompenzovali nákupem všemožných produktů. Někteří odcházeli doslova s pytli křupavých suvenýrů a skupinka před autobusem tak v jednu chvíli připomínala porevoluční výjezdy východního bloku za nákupy do Rakouska. Skvěle jsme se přitom bavili. Volná prohlídka Muzea izolace, internace a integrace nás blíže seznámila s pohnutým osudem zdejšího pohraničí a zvlášť těžkou dobou pro českou církev – období normalizace od poloviny minulého století. Zájemci si stihli prohlédnout také kostel Zvěstování Panny Marie, jenž je součástí původní piaristické koleje. Před polednem jsme společně navštívili místní hřbitov označený za kulturní památku, kde jsou pochovány tělesné ostatky velkého počtu internovaných sester.
Po výborném obědě ve stylové Restauraci Bílý Potok (výtečný hovězí vývar, řízeček s bramborovou kaší a zeleninovou oblohou) jsme vyrazili směr Zlaté Hory. Na poutní místo Mariahilf jsme dorazili včas, a tak jsme po 15. hodině mohli společně slavit mši svatou v poutním kostele Panny Marie Pomocné, pomodlit se za rodiny, farnost, národ, nenarozené a zmařené životy i aktuální nepokojnou situaci ve světě. Slunečné zářijové odpoledne mnozí ještě využili k prohlídce místa, procházce, posezení u stánku s občerstvením či zábavě zvané geocaching (čti geokešing – hledání uschovaných schránek, tzv. kešek, pomocí souřadnic navigace GPS).
Děkujeme všem, kteří se pouti zúčastnili, panu řidiči, že nás bezpečně přivezl domů, a všem průvodcům a andělům strážným, kteří se o nás během cesty postarali. I tímto výletem jsme si mohli uvědomit, že putování mnohých našich bratrů a sester v dnešní pohnuté době není zdaleka tak komfortní a bezstarostné.
Momentky z výletu můžete spatřit v naší fotogalerii.
